Anime & Manga Forever

REC

Šestadvacetiletý Matsumaru Fumihiko pracuje v propagačním oddělení společnosti vyrábějící snacky a jiné mlsky. Líbí se mu slečna Tanaka z účetního a je v sedmém nebi, když souhlasí, že s ním půjde do kina. Jenže Tanaka na domluvenou schůzku nepřijde[1] a zklamaný Fumihiko se už chystá lístky vyhodit do koše, když tu na něj začnou mluvit, že by byla nesmírná škoda je zahodit.

Protože je mu jasné, že vstupenky nemluví, rozhlédne se kolem sebe a zjistí, že jim hlas propůjčila mladičká dívka. Ta Fumihika přesvědčí, aby šel na „Prázdniny v Římě“ do kina s ní, jenže k jeho údivu celý film čte titulky nahlas a „dabuje“ tak Audrey Hepburnovou. Vychází najevo, že je začínající seiyuu a navíc bydlí jen pár bloků od Fumihika.

Když v noci vypukne v jejím domě požár a všechno, co má, lehne popelem, nabídne jí Fumihiko, aby u něj bydlela. Ačkoliv jej i Aku první noc nečekaně sblíží, následující den získá dívka práci v reklamě pro Fumihikovu společnost. Takže na pracovišti musí dělat, že se neznají, ovšem Aka se odmítá „družit“ i doma. A čekají je i další perné chvilky, během kterých se ovšem víc a víc poznávají, učí se žít s tím druhým a počáteční přitažlivost roste v něco mnohem více.

* * *

Kromě toho, že REC je vůbec druhý nejkratší anime seriál, co jsem viděla[2] – má jen devět dílů a jedno OVA, které činí epizodu navíc, jeho sympatické podání a ještě sympatičtější stopáž[3] deset minut bez openingu mě dostalo na první pokoukání.

Překvapilo mě jen, že mezi seinen[4] žánr se řadí velmi často i romantické příběhy tohoto typu. Já bych si osobně (i přes lehce nadrženého mladíka v hlavní roli) myslela, že by skupinou určení mohly být spíš ženy. Tedy ovšem pokud pomineme zcela úmyslně a účelně implementovaný fan service vyloženě směřovaný na muže, jako bývají kalhotky a zadečky vykukující pod větrem zvednutými sukénkami, obnažené poprsí a okaté dívenky, co se roztomile stydí[5].

Na druhou stranu, i když i v REC se podobné elementy určitě najdou (a v manze ještě mnohem více než v anime), je to v podstatě romantická komedie trochu ze života, takže i já, ač pohlaví opačného než cílová skupinka, jsem tohle animečko shlédla se zájmem, úsměvem a vlastně i s nadšením.

P. S. – hlavně že jsem chtěla koukat na Devil May Cry. Snad to vyjde příště, pokud to spíš nebude Spice & Wolf…